Cesty domů

18. července 2016 v 12:20 | Autor je pražák |  Básně
Pokaždé když jdu domů, musím znovu sám sebe přesvědčit, proč ještě žít.

Stojíce na perónu metra na hlaváku, proč neskočit rovnou dolů,

Nebo aspoň nejet někam, kde není tu.

Vize večeru o samotě, bez jakékoli motivace jíst, s vizí víkendu co nechci.

Co je to, co mne vždy přesvědčí, zastavit, nastoupit a jet dál,

Co je odpovědí na otázku proč,

Nevím, sám nevím.

A tak mám hudbu abych neslyšel se,

Hry abych zabil čas,

A aspoň jeden maličký úsměv za den,

Abych nezabil se.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. července 2016 v 23:49 | Reagovat

Není třeba v tak mladém věku mluvit o konci života,spíš si plánovat budoucnost.Jinak ale pěkné básně, mají smysl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama