Únor 2016

Boj. Prohrál.

24. února 2016 v 13:46 | Autor na kolenou |  Básně
Cítím se jak bojovník,
v dlouhém zápasu,
padlý na kolena,

všichni čekají že se zvedne,
nabere nových sil,
slavně vyhraje,
natočí o něm film,

já jen plivu krev,
doufám že mi rychle setnou hlavu,
občas z posledních sil máchnu,
sekám prázdný vzduch,

vidím v šedi konce,
přátele co už neznám,
vzdušné zámky co jsem vystavěl,
pod rukama pouze hlínu,

oči k obloze,
doufám ve spásného anděla,
záblesk naděje,
v dáli jen temně hřmí,

dnes,
den jako každý jiný,
prohrál jsem.

Pochval si svůj svět

10. února 2016 v 16:33 | Autor se nemá rád |  Básně
imploze strachem,
nechuť ke světu,
schopnost nemyslet,
absence vůle,
laviny událostí,
tomuhle světu už chybí málo,
zhroutí se,
schoulí,
do rohu,
doufá,
že ho někdo přijde vyzvednout,
vezme k sobě domů,
obejme,
bude to dobré,
nepřijde nikdo,
nikdo se k němu nechce znát,
každý hledí jen do sebe,
do svého prohnilého světa,
ve snaze ho přemalovat na růžovo,
lež prodat jako pravdu,
zoufaje proč tu vlastně je,
-
utíkáme od odpovědnosti,
za nás i ty druhé,
hledáme snadné cesty,
změnu bez rozhodnutí,
čekáme že někdo přijde,
řekne nám jak se věci mají,
odkládáme povinnosti,
máme názor namísto znalosti,
hrdinství bez pochybnosti,
odmítáme přemýšlet a naslouchat,
umíme už jen prezentovat,
své nepravdy a své nepravé já,
vzít si ráno svoji masku,
jít vyhrát souboj proti všem,
který nikdo nechce vést
čekáme pochvalu i za tu největší prohru,
předvádíme,
stavíme se na odiv,
naše ego nenažrané,
stárneme,
dny nám ubíhají,
nechápeme,
nechce se na sebe podívat,
bojíme se,
kdo se na nás podívá zpět.
A zda ho nebudeme muset pochválit, i když si to nezaslouží.