Nádobí ve tři

4. ledna 2016 v 2:56 | Autor je ve vlastním snu |  Básně
Je mi spatně,
mé srdce,
už ani básně nepíše,
jen pozoruje trávu růst,
na svítící obrazovce, v prázdné místnosti,
ve tmě,
a samotě.
Odcizuju se od lidí co mám rád,
hledám lepší světy,
ve vlastních snech,
které se nikdy nestanou,
jako kdybych věděl,
jak se má stát ten svět,
kde prý žiju.
Tohle je míň báseň než ty ostatní,
psána ve tři,
kdy jsem si zase připustil existenci světa,
a lidí co mne mají rádi,
možná už ne,
možná jen míň,
možná zkusím,
pro začátek,
třeba jen umýt nádobí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama