Nemám světu co dát

9. listopadu 2015 v 12:48 | Autor je ztracen |  Básně
Už nemám světu co dát,
Tak ať přestane nárokovat,
Chtít moji pomoc,
Copak nevidí že to k ničemu není?
Proč mne světě nepustíš,
Že svých drápů,
Šel bych se projít,
bez návratu.
Ztracen v lese,
Plném turistických značek,
Stromů zmírajících,
Udušených společnosti.
Tolik by se toho mělo spravit,
Hodně je co napravit,
Tisíce omluv vyslovit,
Nikdo se k tomu celém nestaví.
Jdeme až na okraj srazu,
Ignorujeme vše co nás žádá k otočení,
Říkáme že nás k tomu nutí,
Sami pobízíme ke sprintu.
Odmítám být toho součástí,
Nevím jak nebýt,
Hlas jenž zanikne mezi všemi křiklouny,
Názor co není ukotven v betonu zkušenosti,
Nápady co nikdo nevytáhnul na stěžeň,
Ústa bez věrných uši,
Ztracen v davu bez hlesu,
Na kolenou z vlastní neschopnosti,
Doufám v ostatní,
Doufám že ví kam jdou,
já k tomu nemohu nic dodat,
Na mém názoru nezáleží.
Tak nech mne světě být,
Nech mne odejít.
Nebo mi úkaz, kam jdeš a proč.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama