Smutek

13. listopadu 2014 v 19:09 | Autor je v hajzlu |  Básně
Ležíš schoulenej uprostřed podlahy,
Studí tě parkety na hrudi,
Přemýšlíš proč jsi na světě navíc,
K čemu to vlastně je.

Je ti špatně,
Ze sebe,
Ze světa,
Ze všech lidí.

Konverzace které nikam nevedou,
Jak nit prošívají tvůj klam,
Schováváš se před tou temnotou,
Co hledí na tebe zpoza očí.

Tvůj jedinej cíl dnešního dne,
Stejně vlastně není.

Nemáš tu být,
Nikdo tě tu nechce,
Nepotřebuje,
Tak proč mít vůli žít.

Až usneš,
ve spánku znechucen sám sebou,
Udusíš se vlastní pýchou, egem, chlastem,
Až si uvědomíš,
Že svět bez tebe je lepší.

Nikdo tě nechce znát,
Nikdo se sám nezajímá,
Lidé neumí se zeptat,
požádat o pomoc.

Jsem smutný,
V duši uroním slzu,
Do ní schovám všechno co jen mohu,
Vzpomínky na něhu,
Na krásu, na myšlenky, na činy,
Na ty co si můj smutek nezaslouží.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama