Září 2014

Svět už nikdy nebude jako dřív

25. září 2014 v 14:20 | Autor je Magor |  Básně
Trpět znamená,
Že chvílemi víš že žiješ,
Ještě jsi se na to všechno ještě nevysral.

Na posledním opevnění

25. září 2014 v 14:19 | Autor je Magor |  Básně
Až se mne někdo zeptá,
Jak na tom jsem, jak se mám?
Jsem přepnutej jak tětiva,
Nervóznější necvičeného lučištníka,
Co zírá do temnoty na hordy nepřátel.

S tím pocitem,
Že za chvíli to vypukne,
Já ztratím kontrolu nad světem,
A svým osudem.

V žaludku se mi vaří guláš,
Z nervozity a divnejch pocitů,
Jako koule špatnejch emocí,
Motá se a skučí,
Já nevím co s ním.

Bojím se že jsem tuhle bitvu prohrál už tolikrát.

Celá tahle válka,
Zbytečně dlouhá,
S příliš mnoho padlými,
Kamarády i nepřáteli.

Ztrácení se a hledání se,
V hlubokých hvozdech našich duší,
Litování šrámů získaných i rozdaných,
Když o něco přijdeš, něco získáš.

Ale stálo to za to?

Rok ostřejší jak pravdivá výtka

12. září 2014 v 20:11 | Autor už byl a teď není |  Básně
Nemám co psát,
Došel jsem na konec inspirace,
Světlo na konci tunelu,
Tam vlastně ani nebylo.

Ale tos věděl.

Všechno dobré,
I dobře skončí.

Prožiješ nejlepší rok svého života,
I když v detailech se to tak nezdá,
Vzpomínat na to budeš dlouho,
Sám, uvnitř,
s úsměvem i smutkem.

Občas nemohou ostatní pochopit,
Jak se věci mají,
U tebe v hlavě,
S tvým životem,
Lidmi kolem tebe.

Smutek a samota,
V nadbytku kolem,
Můžeš si vybrat kolik toho koupíš,
Smutek a samota ve slevě.

Skočil jsi z útesu do temného moře,
Cestou viděls slunce, duhu,
Roztrhal si duši i morálku,
Dopadnul do písku z tuzemáku.

Propil se a přestal,
Posadil a čekal,
osud příběh nějak dopíše,
Příliv tě třeba odnese.

Na širé moře emocí,
Kde chvílemi chceš zabít všechny,
Jindy zase sebe,
Ale nikdy ji.

Sám sobě se posmíváš a divíš,
Do slunce bez skurpulí hledíš,
"Spal mne na popel a roznes po světě,
Já nehnu se ani o píď!"

Slunce je stejně věčné a vytrvalé,
Jako pravda a dobrý pocit,
Nelituji ničeho,
Pokavad jsem žil.

Skončil můj pád,
Do hlubin temných,
Jen aby mně Slunce nad ránem,
Vrátilo zpět na hřeben útesu.

Sedím tam vedle ní,
Vyprávím ten prožitý sen.
Smějeme se vtipům,
Života i bytí.

Nové ráno začalo.

Dav lidí co znáš

10. září 2014 v 10:58 | Autor je Magor |  Básně
Smutnej mezi těmi všemi lidmi,
Mnoho konverzací o ničem,
Na všechny se tvářit jak je svět skvělej,
Jak už jsi vnitřně v pohodě.

Stát sám uprostřed davu.