Už zas piju

20. srpna 2017 v 2:35 | Autor je alkoholik |  Básně

Hlava skloněná,
duše stažená,
Tupá bolest v hlavě.

Už zas piju.
upínám se,
k poslednímu roku.

Bude,
dál nic nevidím,
nic než prázdnotu.

Vše na co sáhnu,
nejde tak dobře,
jako mizí láhev.

Tekoucí klid,
hřející štěstí,
láska odzátkovaná.

Jako řeka plynou mi myšlenky,
od skleničky k další,
stále doma sám.

Slyším smyčec v dálce hrát,
requiem za všechny přátele,
přidává se klavír,
za vše, co jsem řekl špatně,
trubka,
za nesplněné sliby,
kytara,
s tóny nenaplněných přání,
bubny,
za všechny, co jsem ranil.

Opuštěný zvuk poloprázdné láhve,
její neslyšitelný zpěv hrdinství,
krásy a smíření.

Zpívám a ní tu píseň,
o světě co není,
o lásce co není.

O špatných rozhodnutích,
O ztracených dnech,
o odpuštění.


Odpusťte mi prosím,
já nechal se zlákat zpěvem sirén,
jejichž hlas jediný,
ke mně se donesl.

Teď zde v údolí temném,
zpívám si pro sebe chorál,
modlím se k bohu v nějž nevěřím.

Že jsem,
světu nepřitížil,
snad i něco dobrého učinil.


Rozhřešení hledám v hlavě,
hrdle,
dalším loku.
 

Žij

13. srpna 2017 v 3:40 | Autor je Magor |  Básně
Buď štastný,
Za život který máš,
Nezoufej nad neprožitým,
Jdi vpřed,
To zvládneš,
Třeba jednoho dne,
Zas prožiješ to co dřív,
Vrátí se pohledy zvlčilé,
Svět zastaví se na místě,
Jeden úsměv,
Žár v očích,
Propadneš peklu,
Se vší péčí,
Nepřežij sám sebe,
Miluj a říkej to.




Peklo

10. srpna 2017 v 15:08 | Autor je Magor |  Básně
Peklo,
Rozlévá se tvým srdcem,
Drásá se na tvou duši,
Vojska v poli mlhavém,
Polní roh v dáli zní,
Slunce vychází,
Meče protínají vzpomínky,
Nohy tuhnou v kroku posledním,
Řev bolesti ozvěnou,
Zkáza bez kapky krve,
Bílá vlajka,
Vytržena z rukou,
Ke slunci ve větru stoupá,
Osud na vše shůry pohlíží,
Neříká nic,
Jen hledí někam za tebe,
Odlesk zlámaného kopí,
Duše tvá černá,
Z ran tvých rozlévá se zloba, stesk a samota,
Opuštěn ve chvíli poslední,
Zrak do hlíny obracíš,
V prachu rozevřená náruč,

Zapomnění.
 


Ještě ne

10. srpna 2017 v 15:06 | Autor se snaží co může |  NeBásně
Teď bych pil, pro vymazání hlavy, zapomnění, ztracení se, zničení se.

Namísto toho, zatínám pěsti, zatínám zuby, nadávám všem a sobě obzvlášť.

V křeči bytosti a duše, jen ten malý krok, otevřít domovní dveře, přestat
přemýšlet, autopilot mne povede.

Jak robota, životními povinnostmi, pracovními úkoly, mezilidskou komunikací.

Obléct, jíst, mluvit, pracovat, usmívat se, mluvit, jíst, pracovat, domů,
vypnout, přežít. Opakovat.

Dny, které mají význam jen v tom, že uplynou. Dny, na které chceš zapomenout. Dny,
kdy duši nahradila surová vůle nevzdat to.


Ještě ne.

Tik, tik, tik, tik, tak.

25. července 2017 v 17:22 | Autor je na suchu |  Básně
Slyším hodiny tik, tikat,
Život mi utíká,
Láska bez druhých, smutná pustá krajina,

Není nic, co dělat.

Rada

25. července 2017 v 12:10 | Autor je zas v ... |  Básně
žij pro sen,
zemři pro druhé,

víc ti neporadím

Jsme silní, slabí

16. června 2017 v 16:41 | Autor je sláb |  NeBásně
Jsme silní, a tak přeci nebude padat zoufaje si v cizí náručí,
pokrčíme rameny, řekneme si motivační průpovídku a jdeme dál,
kámen zoufání hodíme si na rameno,
na druhé přihodíme ještě větší balvan samoty a nepochopení.

Jsme přeci silní, tak to všechno utáhneme,
za zády káru naloženou životními chybami a očekáváními druhých,
všem co by se jen nabídli s pomocnou rukou:
"Běž pryč, cožpak JÁ potřebuji pomoct? Nikdy!"

Jen ten tichý, vnitřní, hlas zpovzdálí našeho srdce,
zoufale volá,
"Pomoz mi prosím, zahoď vše co s sebou táhnu, osvoboď mne! Prosím! Kdo jiný, než kdokoliv!"
A tak neseme si všechna břímě stále dál. Silní slabost nedávají najevo.

Silní nenaslouchají sami sobě,
ani nežádají druhých o pomoc s takovými banalitami,
jako je jejich duše, láska, strasti,
Jen slabí nejsou natolik silní, aby utáhli svůj vlastní život na vlastních ramenou.

Nechceme být slabí, na slabé nikdo nebere ohledy,
ani my na ně nebereme a nechceme brát ohledy,
jsou přeci slabí a my jsme přeci silní,
nejsme, jen chceme být.

Být silný znamená být sám, soupeřit proti všem ostatním o to kdo z nás je ten nejsilnější,
nebo alespoň boj o to dokázat, že nejsme přeci slabí,
a v tom samotném boji, prohráváme všichni,
všichni se stáváme těmi slabými, kterým již nestačí poslední síly.

Být slabým, přiznat si kým nejsem a čím nebudu, sundat si z ramen závaží co jsem si sám naložil, znamená prohru,
bojovat, být silný, bojovat ještě více, naložit si ještě více, znamená prohrát, jen mnohem více.

Prohra, přiznání si, že na něco už nestačím, že občas chceme obejmout a oddechnout si od té tíhy na něčím rameni,
znát někoho, kdo nám při cestě životem dá napít a pomůže chvíli táhnout káru dál, bez výčitek či odměny,
nebojovat, jen sedět a koukat do dáli, na zapadající slunce, s hlavou v něčím klíně,
prohrát, a v prohře najít vítězství. Prohrou stát se tím opravdu silným.

Plášť

15. května 2017 v 12:44 | Autor je Magor |  Básně
Na plném slunci,
zakrývá tě temnota,
plášť z deprese,
tma, nejde psát.

Fear

15. května 2017 v 12:12 | Without fear there is no author |  Básně
Fear me,
Fear ME,
For I am the darkness,
The darkness within your soul,
Rotten core, black thoughts, darkest of memories,
I am all those things,
I am the one who truly knows you,
I am the one who knows your secrets,
I am you, and you are me,
Your fears, your dark deeds, your thoughts of dying,
I have seen you fail,
I have seen you lie,
I have seen you cry,
I know why you wake up every morning,
To run away from me,
To hide from your fear,
To sense a life,
That's a lie on its own,
Without purpose,
Friends,
Love,

You are just lost in the void with no one to save you.

Dvě, ruce v pěst

2. května 2017 v 21:41 | Autor je Magor |  Básně
Zatnuté ruce v pěst,
Musíš,
Musíš fungovat,
Žít,
Hlavně se nezastavit,
Nepřestat,
Nenechat hlavu vrtat se v nitru,
Jít,
Stále vpřed, za dobrými věcmi,
Za dobrem,
S hlavou zvednutou,
To půjde,
Teď těžce nohu před nohu,
Jdeš,
Zastavit se znamená konec,
Mysli,
Tohle přece zvládneš,
Jako vždycky,
Problém, na který najdeš řešení,
Ty,
Kdo jiný, kdy jindy,
Teď,
Bilé klouby prosvítají,
...
Tvrdý boj bez krve,

Vyhraješ.

Kam dál